Ve srovnávacích testech PISA z let 2012 až 2015 výsledky žáků České republiky v testování matematické gramotnosti odpovídaly průměru zemí OECD, v dlouhodobém srovnání se tyto výsledky mírně zhoršují. Jiné evropské státy se srovnatelným HDP a podobným sociálně-kulturním vývojem, konkrétně Estonsko, Slovinsko a Polsko, však dosahují v uvedených letech nepatrně či významně lepších výsledků.
Pátrání po příčinách tohoto rozdílu vede mimo jiné ke zkoumání kurikula matematiky těchto států. V příspěvku předkládáme stručný přehled vzdělávacích systémů vybraných zemí a kvalitativní srovnávací analýzu příslušných kurikulárních dokumentů pro nižší sekundární vzdělávání.
Důraz je kladen na odlišnosti od kurikula České republiky zejména s ohledem na formulace cílů, řazení a obsah učiva a požadované výstupní úrovně žáků. V poslední kapitole uvádíme nejvýznamnější zjištěné rozdíly (nejnižší počet hodin výuky matematiky, absence obecných matematických cílů a kompetencí, chybějící důraz na domácí přípravu, absence jednotného testování a nedostatečně podrobný obsah a výstupy vzdělávání), které by mohly být inspirací pro zkvalitnění českého kurikula matematiky.