Abstract
Čtvrtá univerzální definice infarktu myokardu (IM) přináší řadu formulačních změn, několik nových kapitol, důraz je kladen na odlišení IM a poškození myokardu (myocardial injury). Nově je v určení etiologie myokardiálního poškození zdůrazněna role magnetické rezonance (MR) a při podezření na IM možnost využití výpočetní tomografie.
Aktualizována byla problematika přítomnosti onemocnění věnčitých tepen jako okolnosti podstatné pro prognózu a léčbu u IM z nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku. Pro rychlé potvrzení (rule-in) či vyloučení (rule-out) IM se doporučuje používání protokolů.
Větší význam se přikládá hodnocení repolarizačních změn při nově vzniklé, frekvenčně nezávislé blokádě pravého Tawarova raménka a v přítomnosti elevace segmentu ST ve svodu aVR. Přibyla kapitola o syndromu takotsubo, MINOCA (Myocardial Infarction with Non-Obstructive Cardiac Arteries), o IM a chronickém onemocnění ledvin a IM a fibrilaci síní.
Je zřejmé, že význam některých známých termínů se mění a zavádějí se nové termíny, se kterými by především lékaři interních oborů měli být dobře seznámeni.