Abstrakt
Po staletí se lékaři primárně zajímali o nemoci, které lidi trápí. Zájem o důkladné poznání nemocí přinesl mnoho pozitivního, ale souběžně slábl zájem zdravotníků o individuální zvláštnosti nemocného člověka.
Odborníci si začali toto riziko uvědomovat, a proto začal sílit trend, že je třeba systematicky zjišťovat a při klinickém rozhodování brát v úvahu zvláštnosti lidí, kteří danou nemoc mají. Přehledová studie, která nový trend přibližuje, je strukturována do šesti částí.
V první části výklad charakterizuje dosavadní chápání pojmu zdravotníkova znalost pacienta a upozorňuje, že existuje rozdíl mezi znalostmi o pacientovi (např. znalost výsledků vyšetření) a znalostí pacienta samotného jako svébytné osobnosti. Druhá část připomíná, že teprve když zdravotník porozumí jedinečnosti daného pacienta, může zvolit adekvátní individualizovaný postup.
Třetí část studie předkládá výsledky analýzy 16 článků, které uvádějí některé konkrétní složky obecného pojmu "zvláštnosti pacienta". Autor studie tyto složky sdružil do 11 skupin, čímž vzniklo 10 skupin psychologických charakteristik pacientovy osobnosti a 1 skupina zdravotnických charakteristik. Čtvrtá část studie popisuje postupy, jimiž se ve zdravotnické praxi dají diagnostikovat zvláštnosti pacienta.
Pátá část shrnuje vážné důsledky toho, že někteří zdravotníci neznají zvláštnosti svých pacientů. Poslední, šestá část, přináší odpověď na otázku: Jak rozvíjet u zdravotníků znalost zvláštností pacientů?