Abstrakt
Cílem metodiky je představit nové kritérium pro makroskopické hodnocení vitality smrku ztepilého podle zastoupení vývojových směrů vegetativních pupenů na koncové části reprezentativní větve odebrané z produkční části koruny stromu. Metodika umožňuje u dospělých jedinců smrku ztepilého, tj. u jedinců růstové fáze tyčoviny, nebo starší, získat informace o vitalitě stromu, tedy potenciálu pro obnovu koruny z pupenových meristémů přítomných v produkční části koruny stromu, tedy potenciálu pro obnovu fotosyntetického aparátu a asimilační schopnosti stromu.
Metodika umožňuje získat tyto informace v daný rok i rekonstruovat retrospektivní trend vývoj vitality stromu v posledních n letech v závislosti na počtu ročníků jehlic (n = (počet ročníků jehlic) - 1, tj. asi 6-10 let). Kritérium zastoupení vývojových směrů pupenů na odebrané koncové části větve smrku a z něho odvozené kritérium vývojového potenciálu větve, potažmo stromu, umožňuje i předpovědět schopnost regenerace koruny stromu v příštím roce či blízké budoucnosti.
Při uplatnění této metodiky je možné usměrnit pěstební zásahy, ať již ve smyslu výchovy či obnovy porostů, na základě sledování vývoje vitality porostů a jeho jednotlivých složek, stejně jako rozhodnout o tom, do které porostní složky má být pěstební zásah přednostně směřován a která složka porostu je jádrem pěstební péče. Uvedenou metodou lze totiž detekovat stále ještě rostoucí stromy, které sice mohou vypadat makroskopicky poškozené, ale mají dobrý růstový potenciál obnovy koruny v následujících letech.
Stejně tak je možné určit stromy, které sice mohou vypadat makroskopicky, dle odlistěnosti a barevných změn jehlic zdravé a prosperující, ale už nemají růstový potenciál pro obnovu koruny v případě působení stresových faktorů a jsou tedy z pohledu zdárného vývoje porostu neperspektivní.