Studie je zaměřena na formování a realizaci moderní komunální sociální politiky v oblasti uzavřené - institucionální péče v období mezi dvěma válkami v hlavním městě Praze. Na příkladu vzniku ideje a realizace projektu ústředního zaopatřovacího ústavu - Masarykovy domovy je přiblížena koncepce řešení sociální péče v meziválečné Praze ve srovnání se situací ve Vídni a Varšavě.
Obě tato města a jejich politické reprezentace se ocitaly v přístupu k řešení této otázky na opačných pólech. Zatímco vídeňská politická reprezentace vnímala už od počátku 20. století institucionální péči jako základ řešení sociálních problémů ve městě, varšavská komunální správa opírala nově budovaný poválečný sociální systém o péči otevřenou.
Srovnány jsou nejen koncepce komunální sociální politiky všech tří měst v kontextu celostátních sociálních opatření a konkrétní výsledky jejich realizace v oblasti sociální, zdravotní a ekonomické, ale i politické osobnosti s nimi spojené a jejich aktivity v této sféře. Tematizována je také otázka transferu vzorů řešení sociální institucionální i uzavřené péče v jednotlivých městech.