Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné onemocnění, které výrazně zkracuje délku života svého nositele a od své manifestace také zhoršuje jeho kvalitu. V současné době jsou v léčbě využívána antifibrotika nintedanib a pirfenidon, které svým působením ovlivňují řadu cytokinů a růstových faktorů, chemicky se ale jedná o malé syntetické molekuly.
Biologická léčba využívá složky nebo produkty živých organismů; mezi biologika jsou nejčastěji řazeny monoklonální protilátky, oligonukleotidy, rekombinantní peptidy a proteiny, nativní biologické přípravky a genová terapie. Monoklonální protilátky ve valné většině případů vkládané očekávání nesplnily, velmi slibné je podání rekombinantních proteinů, konkrétně pentraxinu 2, což je aktuálně jediné biologikum, které vstoupilo do 3. fáze klinického zkoušení.