Studie analyzuje tu část básnické tvorby Václava Renče, která vznikala v době jeho politického veznění komunistickým režimem v letech 1951-1962. Zaměřuje se zejména na básnické texty shromážděné ve sbírce Bez ozvěny.
Zaměřuje se zejména na otázku jedinečnosti lyrické tvorby vznikající v extrémních existenciálních podmínkách.