Oproti dosavadnímu, spíše uměnovědně laděnému výzkumu zahrady v Ostrově nad Ohří, který vycházel z obrazových pramenů, se tento článěk zaměřuje na p ísemné zdroje z období sasko-lauenburských vévodů. Prameny jsou rozděleny na 3 kategorie: očitá svědectví návštěvníků, úřední a účetní záznamy a poslední skupinu tvoří texty z historických turistických průvodců a topografií, které veskrze reflektují zašlou slávu manýristické a barokní zahrady.
Užití kombinace těchto zdrojů informací umožňuje detailněji porozumět dobové topografii a následně přistoupit k její interpretaci jakožto komplexního a refinovaně komponovaného "Gesamtkunstwerku".