Hispanoamerický modernismus, tedy období přelomu 19. a 20. století, přináší zásadní obnovu literární tvorby, která umo žňuje sebejistý a rozhodující vstup literatur daného regionu do moderní doby. Článek nastiňuje klíčové momenty této obnovy, založené na hledání krásy a harmonie a na touze dosáhnout dokonalého rytmu jazyka, který je odrazem dokonalého rytmu vesmíru; rovněž poukazuje na souvislost modernismu s nastupujícími avantgardami.