Ohno a spolupracovníci v publikované studii porovnávali velké skupiny pacientů s nejčastějšími formami primárního hyperaldosteronismu, tedy idiopatickým hyperaldosteronismem (IHA) a aldosteron produkujícím adenomem (APA). Posuzovali u nich řadu parametrů s tím, že porovnávali především metabolický status a koncentrace aldosteronu.
U pacientů s IHA prokázali statisticky významně vyšší BMI a statisticky významně vyšší zastoupení pacientů s nadváhou a obezitou v porovnání se skupinou pacientů s APA. Koncentrace aldosteronu u nich byly naopak v porovnání s pacienty s APA nižší.
U všech podobných retrospektivních průřezových studií s analýzou řady vzájemných souvislostí je třeba určit, co s čím přímo souvisí a zda se jedná o závislost kauzální, nebo pouhou koincidenci.