Abstrakt
V článku je uveden přehled používaných gadoliniových kontrastních látek při zobrazení pomocí magnetické rezonance (MR) a také v současnosti dostupné kontrastní látky a jejich omezení v aplikaci. Dále jsou vysvětleny nežádoucí události s aplikací spojené, nefrogenní systémová fibróza a možný výskyt depozit gadolinia po opakovaných aplikacích především kontrastních látek lineárního typu vazby chelátoru.
Jsou zmíněny i kontrastní látky, které nejsou na bázi lanthanoidů, především na bázi železa, a které mohou u roztroušené sklerózy (RS) přinést nové informace, jež se zatím používají především ve výzkumu. V článku je taktéž podrobně popsán význam podání gadolinia u pacientů s roztroušenou sklerózou, a to jak v diagnostice (je zmíněno urychlení diagnostického procesu vzhledem k možnosti potvrzení diseminace v prostoru již z jednoho MR vyšetření), tak i v rámci diferenciální diagnostiky. Článek popisuje také charakteristiku enhancementu u onemocnění, která přicházejí v úvahu v rámci diferenciální diagnostiky, a jeho odlišnosti od RS.
Na závěr je zmíněno, kdy by měla být kontrastní látka u pacientů s RS jednoznačně podána.