Obnova spolků po druhé světové válce a jejich životaschopné fungování na příkladu pomoci repatriační akci a Displaced Persons
Abstrakt
Spolky, jejichž činnost se v československé republice před válkou dynamicky rozvíjela, zasáhla tvrdá rána válečných událostí. Po válce probíhala obnova spolků na základě prezidentského dekretu o spolcích, ovšem dělo se tak za upravených podmínek, které v sobě nesly stopu předchozích událostí.
Přesto řada spolků opět začala působit, jiné nově vznikaly a aktivně se zapojily i do aktuálních problémů. Příspěvek z široké palety činností sleduje zapojení spolků do tzv. repatriační akce, kdy právě díky jejich pomoci byla lépe zvládnuta organizace návratu Displaced Persons (osob přemístěných na nucené práce, do koncentračních táborů, v exilu či zajetí) po druhé světové válce do vlasti.
I na tomto příkladu je očividná životaschopnost obnovených spolků, ačkoli pozdější centralizační a politizační tendence spolkové činnosti, resp. dobrovolného sdružování, tento fakt téměř zastínily
