Abstrakt
Příspěvek navazuje na publikovanou studii, ve které byly analyzovány školní vzdělávací programy ZŠ za účelem zjištění, v jaké míře a jakým způsobem je vzdělávací oblast Člověk a zdraví do studijního plánu včleňována (Klimtová, Lovasová, 2018).Výsledky vedly k podnětu zmapovat postoje učitelů. Cílem výzkumné sondy bylo zachytit, jaké jsou postoje učitelů k dílčím tématům doporučovaným v RVP ZV, a to v kontextu celé postojové struktury.
Za účelem naplnění cíle byly provedeny rozhovory s učiteli, kteří učí předměty Výchova ke zdraví a jeho ekvivalenty, do kterých se promítá vzdělávací oblast Člověk a zdraví. Rozhovory byly doplněny podnětovým materiálem.
Do předmětu VkZ a jeho ekvivalentů je vzdělávací oblast Člověk a zdraví zapojována různou měrou a rozsahem. Jednotliví učitelé vnímají smysl vzdělávací oblasti odlišně.
S holistickým pojetím jsme se setkali pouze u učitelů aprobovaných na Výchovu ke zdraví a na 1. stupeň ZŠ. Některá témata jsou u učitelů oblíbená, jiná ne.
Důvodem jsou obavy a nejistota pramenící z pocitu nedostatečné kvalifikovanosti (Manželství a rodičovství, Reprodukční zdraví, Sexualita, Promiskuita, Pohlavní identita, Stres a Psychohygiena). Někteří učitelé nemají ucelené znalosti a informace o vzdělávacím obsahu Člověk a zdraví a jiní vnímají postoje školy a kolegů ke vzdělávací oblasti Člověk a zdraví spíše jako negativní, což se promítá i do organizace výuky.
Bylo zjištěno, že některým tématům se učitelé zcela vyhýbají, neboť se vzhledem ke své oborové kvalifikaci cítí nejistě z hlediska znalostí, obsah se jim špatně didakticky uchopuje. Za důležité kritérium případné nejistoty učitele lze považovat také věk žáka i učitele.
Výchozí aprobace učitele udává základní koncept výuce této vzdělávací oblasti.