Abstract
Nadměrně vystupňovaná aktivita renin-angiotenzin-aldosteronového systému patří k důležitým faktorům podílejícím se na patogenezi arteriální hypertenze. Zájem o léky ze skupiny antagonistů mineralokortikoidního receptoru výrazně vzrostl v posledním desetiletí s přibývajícími důkazy o jejich kardio- a nefroprotektivitě u nemocných s arteriální hypertenzí a srdečním selháním.
Organoprotektivní efekt těchto léků je navíc částečně nezávislý na poklesu krevního tlaku. Samostatnou indikační skupinu tvoří pacienti s primárním hyperaldosteronismem, kde léčba antagonisty mineralokortikoidního receptoru patří k základnímu léčebnému postupu. Článek shrnuje současné poznatky o antagonistech mineralokortikoidního receptoru u nemocných s endokrinní a esenciální hypertenzí a zahrnuje i nové strategie v ovlivnění negativního působení aldosteronu.