Od plátna k bedýnce: Kulturně-sociologické úvahy o přechodu od kinematografického k televiznímu médiu v evropských socialistických společnostech
Abstrakt
Tento příspěvek nabízí spíš teoretickou reflexi o povaze visuálních kultur v podmínkách socialistických společností ve druhé polovině 20. století. Argumentuje za důležitost rozlišovat mezi vizuálně-mediálními technikami, a navrhuje, abychom považovali začátek státně-socialistické televize jako kulturní zlom.
Zaměřuje především na historický proces, přičemž "uzavřené" společnosti přece osvojily "cizí" technologii televizního vysílání, jednak jako chronologický milník v procesu destalinizace a přechodu na (státem omezenou) konzumní kvazimodernitu, jednak jako jedinečný příklad skutečné a materiální změny v praktikách oficiálního vytvoření propagandistické kultivace veřejného mínění. V popředí zájmu bude vzájemné kontrastování filmové i televizní vizuální kultury, z pohledu kulturní sociologie pozdní modernity.