Příspěvek se zabývá otázku estetické revolty v kontextu estetických systémů státního socialismu, především s přihlednutím k českému undergroundu 70. a 80. let 20. století a geneze zpolitizovaného protísystémového hnutí z dělnické subkultury-kontrakultury. Snaží se přitom zasazovat undergroundovou tvorbu (hudební, literární, visuální) do matrice státních-kulturních vzorců a hierarchií, mezi kulturními dějinami a materiálními podmínkami v posledních letech minulého století.