Charles Explorer logo
🇨🇿

Pocit akademické marnosti - potenciální příspěvek mechanizmů na úrovni školy

Publikace na Pedagogická fakulta |
2019

Abstrakt

Koncept akademické marnosti byl navržen Brookoverem a Schneiderem (1975) jako jeden z faktorů vysvětlujících rozdíly ve výsledcích škol. Vysoká úroveň akademické marnosti odráží vysokou míru beznaděje, kterou žáci ve školách pociťují a pocit, že musí mít štěstí, aby uspěli.

Ve školách charakterizovaných vysokou úrovní akademické marnosti mají žáci dojem, že nemají kontrolu nad svými úspěchy nebo neúspěchy, že učitelům nezáleží na tom, jestli dobře prospívají a pokud mají dobré známky, tak jejich spolužáci se jim posmívají. Dosavadní výzkumy ukazují, že žáci v odborném středním vzdělávání vykazují vyšší pocit akademické marnosti než žáci ve všeobecném středním vzdělávání (Van Houtte & Stevens, 2008, 2010), což vede k jejich menšímu zapojení do studia (Van Houtte & Stevens, 2010) a vyššímu počtu kázeňských problémů (Van Houtte & Stevens, 2008).

Proto je tento koncept považován za velmi nosný v oblasti zkoumání důvodů horších výsledků žáků v odborném vzdělávání. Výzkum je postaven na designu prospektivní longitudinální studie zahrnující tři vlny.

Do první vlny (podzim 2018) bylo zahrnuto 29 žáků devátého ročníku. Zaměřili jsme se především na dosavadní školní zkušenosti žáků, důvody výběru vzdělávací dráhy/školy a jejich očekávání ohledně nové školy.

Data jsme získávali metodou hloubkových rozhovorů před zahájením studia v nové škole. Data byla analyzována pomocí případově orientovaného narativního přístupu.

V 1. fázi jsme použili otevřené kódování, ve 2. fázi jsme vzniklé kódy kategorizovali s cílem identifikovat hlavní témata (Saldaña, 2009). První výsledky analýzy ukazují, že škola se může významně podílet na vytváření pocitu akademické marnosti a to zejména tím, že učitelé svým jednáním vytvářejí situace, kdy se žákům zdá, že úsilí věnované vzdělávání je zbytečné, možnosti jeho zúročení jsou malé, nebo je malá naděje na úspěch.

Možné kořeny takových situací nacházíme jak v současném strukturálním nastavení vyučování a učení, tak v oblasti didaktických přístupů a postojů učitelů a jejich péče o klima třídy a školy.