Abstrakt
Přehledová studie představí základní principy lexikálně orientovaných přístupů ve výuce anglického jazyka. Hlavní cíl těchto přístupů je odklonit se od klasick é představy způsobu osvojování si cizího jazyka, která se šířila pod vlivem Chomského generativní gramatiky (Chomsky, 1957, 1965, in Pawley a Syder, 1983), kdy je jazyk viděn jako systém pravidel a struktur, do kterých dosazujeme konkrétní slova.
Lexikálně orientované přístupy staví lexikum a lexikální fráze do středu svého zájmu a snaží se ukázat, že je to právě lexikum, nikoliv gramatika, které hraje zásadní roli, a proto si zaslouží i více prostoru ve výuce (např. Willis, 1990; Nattinger a DeCarrico, 1992; Lewis, 1993).
S rozvojem korpusové lingvistiky vznikají četné studie potvrzující důležitost kolokací a idiomatických výrazů, neboť napomáhají osvojování jazyka, který je plynulý a přirozený (např. Nesselhauf, 2005).
Nicméně i přes všeobecnou shodu implikace těchto poznatků v praktické didaktice cizího jazyka vidíme minimální. Studie se mimo jiné snaží odpovědět i na to, jaké jsou důvody těchto nezdarů ve snaze aplikovat myšlenky lexikálních přístupů.
Jako zásadní problém se zdá být neuchopitelnost obrovského množství lexikálních výrazů a neexistence všeobecné shody jak tyto výrazy klasifikovat a metodicky zpracovat. Jsou to ale i psychologické aspekty výuky, které hrají roli, neboť orientace na lexikum s sebou nese daleko větší zátěž na paměť, práci s osobními asociacemi a individuálními rozdíly mezi jedinci.
V těchto přístupech více než kdekoliv jinde platí tvrzení, že vyučovat není totéž co učit se (Lewis, 1993).