Pět česk ých umělkyň představuje mezigenerační pohled na tvorbu umělkyň, které na české výtvarné scéně stály v opozici vůči svazujícím politickým a oficiálním kulturním normám a dokázaly dosáhnout pozoruhodně koncentrovaných autorských výpovědí. Tento výběr problematiku nevyčerpává, mohl by být vytvořen i jiný osobitý soubor.
Historie nabízí různá čtení a v budoucnu se jistě naskytne další možnost, jak dále rozšířit vzájemné poznání umění středoevropského regionu.