Janovské křesťanství? Demonstrace analytické nepřínosnosti termínu pro studium novozákonního písemnictví a raného křesťanství
Abstrakt
Cílem textu je popření existence tzv. janovského proudu křesťanství, popř. janovské komunity v prvním a druhém století a ukázání analytické nevhodnosti takového termínu. V první části se zabývám metodami konstrukcí janovského křesťanství (dvouúrovňové čtení, aplikace sociolingvistických teorií) a argumenty, které badatelé tradičně používají k doložení jeho existence (plurál v evangeliu, postava milovaného učedníka, dvacátá první kapitola evangelia, předpoklad rozdílného autorství Janových listů a čtvrtého evangelia).
Ve druhé části textu nabízím vlastní metodiku zkoumání společenských formací raného křesťanství, kterou aplikuji na čtvrté evangelium a Janovy listy. Argumentuji, že kdyby nějaká janovská komunita skutečně existovala a odvozovala svou nauku a praxi z výše uvedených pramenů, nelišila by se od většinového křesťanství, a termín "janovské křesťanství" tak postrádá analytický potenciál.