Abstrakt
Cílem výzkumu bylo zjistit, jak učitelé rozhodují o obsahu výuky a jakou roli v tomto rozhodování hrají učebnice, školní vzdělávací program, učitelovo přesvědčení, sdílené přesvědčení učitelů ve škole, apod. Kurikulární reforma předpokládala změnu cílů a obsahů vzdělávání (Janík, 2013) a učitelovo projektování učiva.
Očekávalo se, že výukové zdroje učitelé kriticky hodnotí, ale zároveň se jimi nechávají ovlivňovat a na podobě výukových textů aktivně participují (Remmilard, 2005). Spurná a Knecht (2018) či Pešková a kol. (2018) zjistili, že řada učitelů vnímá a využívá kurikulární dokumenty formálně, bez aktivní práce s obsahem vzdělávání.
Také další studie (Dvořák, Starý, & Urbánek, 2015; Janík, 2013) docházejí k závěrům, že požadavek kurikulární reformy v oblasti aktivního přístupu učitelů k tvorbě kurikula, nebyl do značné míry naplněn. Pro některé učitele má zásadní vliv učebnice, pro jiné méně (Grossman, Thompson, 2008; Sikorová 2010; Stará, Dvořáková, & Dvořák, 2010; Stará, Starý, 2017).
Zmiňován je vliv učitelova přesvědčení o žádoucím obsahu výuky (Krčmářová, Stará 2014; Stará, & Starý, 2017; Zahorik 1991; Sikorová rukopis) či vlic ICT (Šeďová, & Zounek). Ve výzkumu jsme použili kombinaci kvalitativního a kvantitativního přístupu.
Na pětistupňové škále v dotazníku učitelé 1. stupně ZŠ vyjadřovali míru vlivu různých faktorů na jejich rozhodování o obsahu výuky ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Pro zhodnocení výsledků jsme využili dvouúrovňový t- test.
Dotazníkové šetření bylo doplněno rozhovory s vybranými učiteli, které nám umožnily některé odpovědi získané v dotazníkovém šetření zpřesnit. Učitelovo přesvědčení o tom, co je důležité učit, a školní vzdělávací program mají dle výpovědi učitelů větší vliv na obsah výuky než učebnice.
Učebnice, sdílené přesvědčení učitelů ve škole a metodické příručky mají vliv průměrný. Výpovědi učitelů často vypovídají o méně promyšleném výběru obsahu výuky na základě různých zdrojů a o používání učebnice jako zdroje témat.