Abstrakt
Tento příspěvek chce poukázat na nevyhnutelnou souvztažnost Nietzschových myšlenek nadčlověka a věčného návratu téhož v knize Tak pravil Zarathustra, poněvadž jsou tyto dvě myšlenky často mnohými interprety oddělovány, neřkuli separovány, což posléze musí nutn ě vést až k jejich dezinterpretacím. Jestliže však jsou promýšleny ve vzájemné odkázanosti, ukáže se, jakým způsobem Nietzsche rozumí bytnosti člověka a zároveň podstatě světa; tedy že svět a člověk se navzájem podmiňují a realizují.