Text interpretuje stud jako fundamentální způsob sociálně-morálního prožívání světa. Tato morální emoce je pak klíčová pro uvědomění sebe sama a konstituci vztahu k druhým.
Právě v tomto specifickém tělesném prožívání sebe sama a vztahu k druhým se zároveň otevírá ambiguita depersonalizovaného Já.