Masifikace terciárního vzdělávání a změna v postavení absolventů na trhu práce v zemích Visegrádské čtyřky
Abstrakt
České republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsku jsou nejen země z dlouholetou společně provázanou historií, ale také země, kde došlo v posledních 30 letech k podobným dynamickým změnám ve vysokoškolském vzdělávání. Sektor terciárního vzdělávání v zemích Visegradské skupiny byl před rokem 1989 obecně exkluzivní a dominoval mu systém tradičních a technicky zaměřených vysokých škol.
Přechod ke kapitalismu poskytl příle žitost ke změně i v oblasti terciárního vzdělávání. I když se reformy neměly stejnou podobu a ani neprobíhaly ve stejný čas, můžeme v případě zemí Visegradské skupiny pozorovat podobnou dynamiku vývoje.
Jednou takovou velmi důležitou změnou, byla výrazná expanze terciárního vzdělávání, jejíž rychlost v některých zemích zcela předčila to, co bylo možné v předešlých desetiletích pozorovat na západě. Studie mapuje masifikaci terciárního vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny a ukazuje, jak se v kontextu tohoto vývoje změnila situace absolventů vysokých škol na trhu práce.
Používá tři ukazatele měření - míru nezaměstnanosti, vertikální a horizontální nesoulad mezi absolvovaným vzděláním a vykonávanou prací. Ve všech ukazatelích je to Polsko a Slovensko, které ve srovnání dopadá znatelně hůře.
V Polsku se zdá být příčina poměrně evidentní v přemrštěné masifikaci vysokého školství a nedostatečné diferenciaci, kdy stále velká většina vysokoškoláků absolvuje magisterské studijní programy. Obtížněji vysvětlitelná je neutěšená situace absolventů vysokých škol na Slovensku, kde k tak masivnímu růstu nedošlo.
Naopak v České republice a v Maďarsku se zdá proběhla transformace terciárního vzdělávání s mnohem mírnějšími negativními důsledky.