Tato kapitola zkoumá transnaticionální inspiraci u lusofonní básnířky z Mozambiku Noémie de Sousy. V rozboru jedné z její básní ukazuje, že Harlem funguje nejen jako místo utopie v rámci africké diaspory, ale také problematický prostor, které podněcuje básnířku k vyjádření solidarity k jeho představitelům.
Kapitola zároveň zkoumá český překlad této básně, který zahrnuje do debat o národním sebeurčení, dekolonizaci a apropriaci.