Abstract
Prevence aterosklerózy je výzvou pro kardiologii a preventivní medicínu v 21. století. Ateroskleróza, která je podkladem většiny kardiovaskulárních onemocnění (KVO), se vyvíjí nenápadně po desetiletí, manifestuje se akutními nebo chronickými symptomy, které vždy ohrožují své nositele na životě.
Masový výskyt onemocnění v populaci je zapříčiněn faktory způsobu života a modifikovatelnými rizikovými faktory, které jsou společné pro všechny klinické formy onemocnění, tj. ICHS, ICHDK, CMP, aterosklerotická aneurysmata aorty a stenózy karotid nebo renálních tepen. Úprava těchto faktorů prokazatelně snižuje kardiovaskulární morbiditu i mortalitu.
Prevence aterosklerózy i přes znalost účinných postupů stále zaostává jak v klinické praxi, tak ve veřejném zdravotnictví. K dosažení cílů prevence, jak byly definovány v evropských doporučených postupech (Piepoli MF 2016), je nutno zlepšit přístup k této problematice na několika úrovních: na úrovni populace, na úrovni rizikových nebo postižených pacientů, na úrovni kardiologů, internistů i všeobecných lékařů, kteří zaujímají klíčovou úlohu, na úrovni orgánů řídících a financujících zdravotnictví, na úrovni orgánů a institucí s politickou odpovědností.