Text sleduje osudy a význam Aloise Klara (1763-1833), profesora klasických jazyků na Karlově Univerzitě, který se jako jeden z prvních věnoval v rakouské monarchii systematické péči o zrakově postižené. V Praze na začátku 19. století pak založil první ústav pro tyto účely.
Cílem článku je postihnout společenské a dobově odborné aspekty tohoto projektu.