Významným faktorem pro zkoumání identity Němců z českých zemí v období dlouhého 19. století je skutečnost, že díky nekompaktnímu osídlení dlouho přetrvávala silná regionální sounáležitost. Charakteristiky jednotlivých regionů komplexně popisovaly v německojazyčném prostředí velmi oblíbené regionální vlastivědné publikace.
Práce zkoumá vliv regionální vlastivědy v průběhu na utváření společné identity českých (československých) Němců. Soustředí se na problematiku utváření historického narativu, který vznikal vzájemným ovlivňováním akademické sféry a regionálního bádání.
Pozornost je věnována zejména vývoji konkrétních témat, dějiných příběhů a autostereotypů obsažených ve vlastivědné produkci regionu horního Ponisí.