V návaznosti na svou disertaci obhájenou 11. 9. 2018 se Robert Kanócz ve své přednášce pokusil přehledně načrtnout nejobecnější teorii situace, resp. jevení, která se snaží postihnout, co vše je spolupřítomno naprosto vždy, když se něco jeví, resp. "je tu", a jak je to skloubeno. (V zásadě jde o vzájemnou implikaci určité věci, neurčitého přítomného horizontu, neurčité budoucnosti, něčeho, co dělám já, něčeho, co se děje samo, a diference vhodnějšího a méně vhodného.) Robert Kanócz vyložil, proč dle jeho soudu nejobecnější charakter dění zjevnosti dobře postihuje české slovo "osud". Naznačil další možné cesty myšlení o "osudu" jako poslední instanci.
Po přednášce následovala diskuse.