Pro skupinu žahadlových (Hymenoptera: Aculeata) je žihadlo synapomorfním znakem. Linie žahadlových se oddělila od linie skupiny Parasitica v rámci řádu štíhlopasých. Žihadlo se vyvinulo z původního kladélka - žahadloví ztratili schopnost klást jím vajíčka. Žihadlem ústní na povrch těla kromě jedové žlázy také žláza Dufourova a některé další žlázy.
Sekrety těchto žláz mají vícero různých funkcí. Původní funkcí, vázanou na predátorsko-parazitickou životní strategii, je funkce paralyzování oběti.
U sociálních druhů získává naopak žihadlo spolu se žlázami funkci obrannou. Jde především o obranu společenství a jeho zdrojů před predátory z řad obratlovců.
Tuto strategii podporuje i možná autotomie žihadla - jeho odtržení od zbytku těla. Žihadlo je také zdrojem feromonů a podílí se i na produkci dalších látek. Významnou složkou jedů žahadlových jsou malé peptidy s antimikrobiální funkcí.
Ty původně sloužily patrně ke konzervaci kořisti, ale figurují také v imunitě hmyzu a feromonální signalizaci a přispívají k vyšší účinnosti jedu. Po přednášce následovala diskuse.