Vnímání dětství je v současnosti silně zaměřené na význam naplňování potřeb dětí, zejm éna s ohledem na vliv primární pečující osoby. S tím souvisí i v naší společnosti časté diskuse týkající se toho, kdy je pro děti vhodný věk pro vstup do vzdělávací instituce.
Zřejmě nejmarkantnějším přístupem kritizujícím ranou separaci dítěte a následně odsouvajícím moment vstupu do vzdělávací instituce je iniciativa domácího vzdělávání. V našem výzkumu jsme se zaměřily na to, jak rodiče, kteří doma vzdělávali své děti, zdůvodňují tuto volbu v kontextu potřeb svých dětí.
Analyzovaly jsme kvalitativní rozhovory (50) s cílem lépe porozumět jejich motivaci. Prezentujeme tři témata popisující rodiči vnímaný soulad dětských potřeb a možností domácího vzdělávání: (1) Potřeba bezpečného prostoru pro dozrání, (2) Potřeba individuálního rozvoje, (3) Potřeba osamostatnit se.
Text poukazuje na to, jak je rozhodnutí vzdělávat děti doma propojené s aktuálními trendy v porozumění dětství a rodičovství. Analýza konkrétních zkušeností přináší praktické využití, zejména pro psychology a pedagogy.