Abstrakt
Cílem článku je odpovědět na otázku, proč a jak se svatý František zaměřil na Saracény. V první části autor analyzuje pasáže Regula non bullata a Regula bullata.
Dále analyzuje pasáže některých legend o světci. Zdůrazňuje filosofický jazyk Jindřicha d'Avranches (i když trpí nepřítomností trinitárního myšlení).
Za nejlepší autor považuje obě legendy napsané sv. Bonaventurou.
Klíčový bod teologické interpretace Františkova života autor považuje 9. kapitolu Legendy maior, která popisuje setkání Františka se sultánem (se všemi principy Bonaventurské teologie). Klíčovým pojmem je touha po mučednické smrti, která vychází z Františkova nitra a vyjadřuje působení Ducha svatého.
Klíčovým okamžikem je pak zkouška ohněm, kterou nabízí sám sv. František.
V závěru autor představuje reflexi dodnes nosných Františkových postojů (jako mír, dialog, setkání).