Účelem publikované stati je podat komentář k § 18 občanského zákoníku a vysvětlit, proč v pr ávním řádu existují pouze dvě kategorie osob: osoba fyzická a osoba právnická. V této souvislosti je podán výklad ke genezi pojmu morální osoby, ze které se postupně vyvinul pojem osoby přirozené a pojem morální osoby se transformoval do pojmu osoby právnické.
Morální a později právnické osobě je věnována pozornost, jak pokud se týče jejích právně filozofických kořenů, tak pokud jde o její pozitivně právní zakotvení v obecném občanském zákoníku z roku 1811. Stejně tak je vysvětleno, proč byl návaznosti na právní normativismus v českém právním řádu opuštěn pojem osoby přirozené a od roku 1950 se můžeme setkat pouze s pojmem osoby fyzické.
Pozornost je věnována i případu, kdy je tento pojem použit v kontextu, který neumožňuje podřadit" osobu" ani pod pojem osoby fyzické ani pod pojem osoby právnické, jako je tomu v případě § 1116, kde se mluví o osobě jediné. Jedná se tak o pouhé obrazné vyjádření situace, která je obdobná situaci jakoby i spoluvlastníci byly osobou jedinou, za osobu je však považovat nelze.
I když se jedná o 2. vydání, text je zcela nový, protože autor nebyl členem autorského týmu 1. vydání.