Služba vojáků z Hlučínska v německé armádě za 2. světové války je jednou z epizod historie, které jsou dodnes na Hlučínsku živé a zároveň jsou jedním z určujících prvků zdejší "představy společenství". Do wehrmachtu narukovalo asi 13 100 vojáků z Hlučínska a asi 3 300 z nich se z bojů již nevrátilo.
Vzpomínka na ně je dnes uchovávána na více než čtyřiceti kolektivních pomnících a pamětních deskách (nehledě na rodinné či individuální hroby) posetých po celém území Hlučínska. Několik málo pomníků a desek bylo vytvořeno již v době komunistického režimu, a to většinou v blízkosti kostelů či kaplí nebo přímo v nich.
Od 90. let začaly vznikat nové pomníky, jejichž stavba zpočátku vzbuzovala kontroverze. Postupem času se ale tyto objekty staly nezbytnou souč ástí zdejších obcí.
Kromě pomníků padlým Hlučíňanům ve wehrmachtu se na Hlučínsku nacházejí také pomníky a hroby vojáků Rudé armády a wehrmachtu, kteří na území Hlučínska zemřeli v posledních týdnech války. Fenomén pomníků padlých na Hlučínsku bude zasazen do konceptů komunikativní a kulturní paměti.