Michelangelo Merisi zv. Caravaggio přinesl na přelomu 16. a 17. století do malířství nový řád, vycházející z věrného zachycení okolní skutečnosti, kterou přenesl do starozákonních, novozákonních a hagiografických scén.
Jeho nové využití světla a stínu, suverénní kreslířské schopnosti a dokonalá malířská iluze materiálního světa i spirituálních dějů jej postavily do čela uměleckého dění barokní doby.