Ukládání trestů v případě jejich kumulace: Jak trestat pachatele, kteří spáchali další trestný čin předtím, než vykonali dříve uložené tresty
Abstrakt
Trestní zákoník výslovně nepředjímá, že by se při ukládání trestů pachatelům, kteří spáchali další trestný čin předtím, než vykonali dříve uložené tresty, měly tyto tresty zohlednit. Článek se proto zabývá otázkou, zda a případně jak významně by soud měl mít možnost tyto tresty zohlednit. Na základě vztažení účelů trestů k této skupině pachatelů dochází k závěru, že je opodstatněné tyto tresty zohlednit jak z hlediska proporcionality a retribuce, tak i relativních účelů trestů.
Skutečnost, že pachatel byl varován dřívějším odsouzením, a uložení trestu má hrát určitou roli, ale nikoli rozhodující, jelikož morální odsouzení trestem je pachateli primárně komunikováno až jeho výkonem. V návaznosti na to článek vznáší námět, zda je historické členění mnohosti trestné činnosti na souběh a recidivu dostatečné a zda by nebylo vhodné identifikovat třetí, mezi nimi se nacházející kategorii: kumulaci trestů.
Důsledkem kumulace trestů je, že polovina českých vězňů vykonává několik trestů za sebou, což způsobuje, že čeští vězni vykonávají i tresty nepřiměřené trestné činnosti jimi spáchané. Na základě porovnání právních úprav všech evropských zemí, kdy polovina zemí umožňuje zohlednit dříve uložené dosud nevykonané tresty při ukládání trestů za nově spáchanou trestnou činnost, jsou navrženy principy, na základě kterých by mělo dojít ke změně trestního zákoníku.