Vodomil černý (Hydrophilus piceus) je největší z vodních brouků na světě. Jeho anglický název Silver Water Beetle je odvozen od spodní strany těla, která je hustě porostlá chloupky a po ponoření je pokryta vrstvou vzduchu se stříbřitým vzezřením.
Zásobu vzduchu si obnovují tím, že nejprve vynoří hlavu a pomocí tykadel dojde ke spojení vrstvy vzduchu na břiše s ovzduším nad hladinou. Všichni vodomilové plavou se střídavými pohyby nohou.
Dospělci jsou detritovoři nebo herbivoři, larvy jsou ale naopak predátoři, a takováto změna typu potravy z predátora na herbivory není v říši hmyzu příliš častá. Vodomilové se vyskytují v celé řadě vodních stanovišť, ale obecně obývají mělčiny zarostlé vodní vegetací.
Dobře létají a nezřídka se stává, že přilétnou na světlo např. při lovu nočních motýlů. Dospělci jsou dlouhověcí a doživají se 2 až 3 let.
Na jaře dochází ke kladení oplozených vajíček; samice je kladou do kokonů umístěných na vodní hladině. Vzrostlé larvy se pak kuklí na souši v blízkosti vody.
První zmínka o chovu vodomila černého v akváriu pochází z poloviny 19. století (Hibert 1856). V tomto příspěvku jsou uvedeny náměty na některá pozorování a pokusy ve školních akváriích u uvedeného druhu a druhů příbuzných vodomilů (H. aterrimus, Hydrochara flavipes, Hydrochara caraboides).