Proč potřebujeme právně teoretický přístup v právní vědě : Co má teorie, filosofie a sociologie práva vlastně vůbec společného a v čem se liší?
Abstrakt
Cílem tohoto příspěvku je odpověď na otázku, proč potřebujeme právně teoretický (tj. analytický) přístup v právní vědě. K tomu je nejprve nutné objasnit, co se tímto právně teoretickým přístupem vlastně myslí a odlišit jej zejména od přístupu právní filozofie.
Teorie práva totiž přistupuje ke svému předmětu, tj. k právní normě, jako něčemu, co existuje a priori. Právní teoretik tak normu svým intelektem poznává, avšak v žádném případě ji nevytváří.
Právě tím se odlišuje od právně filozofického přístupu, který právní normu poznává, hodnotí, ale také zároveň vytváří, nebo alespoň spoluvytváří. V okamžiku, kdy právní filozof řekne, jaké řešení určitého případu lze považovat za spravedlivé, a tedy správné, zároveň tím také vytváří normu, která k takovému spravedlivému řešení vede.
Právně filozofický proces poznání právní normy je tedy neoddělitelně spojen s její tvorbou. Potřeba analytického přístupu souvisí s tím, jak má právník - na rozdíl od laika - doslova "uchopit" právní informační systémy.
Bez právně teoretické přípravy, znalosti struktury a porozumění právu jako systému se erudovaný právník může proměnit v závislého uživatele, který není tím, kdo právní informační systém jako svůj nástroj ovládá a řídí, nýbrž tím, kdo je ovládán a řízen.