Abstract
Podle české multicentrické studie (823 zdravých dětí ve věku 6-35 měsíců) bylo kojeno 51,4 % 6 - 11 měsíčních dětí, 38,0 % dětí bylo kojeno 12 měsíců nebo déle a 7,4 % 24 měsíců nebo déle. Průměrná délka kojení byla 10,4 měsíců.
V době šetření dostávaly už všechny děti nemléčný příkrm, který byl zařazen u 48 % dětí mezi 4. a 6. měsícem věku, u 23 % přesně v 6 měsících a u 28 % později. Kojené děti začaly dostávat první nemléčnou stravu statisticky významně později.
Podle sloučených dat 4. Kola WHO European Childhood Obesity Surveillance Initiative 2015/2017 (100 583 dětí ve věku 6-9 let z 22 zemí včetně ČR) měly nekojené dětí o 22 % vyšší riziko obezity než kojené alespoň 6 měsíců a o 25 % než u výlučně kojené 6 měsíců.
Naproti tomu vědecké stanovisko EFSA (2019) nezjistilo asociaci obezity s věkem zahájení příkrmu. Stanovisko EFSA je určeno pro značení potravin na bázi obilovin a dětské výživy (povinný údaj podle Směrnice 2006/125/ES).
Dokument konstatuje, že stanovisko je vědecké posouzení dostupných důkazů, není posouzením optima trvání výlučného kojení a nemělo by být interpretováno jako doporučení pro načasování zavedení příkrmu, protože hodnocení bylo provedeno bez ohledu na to, zda byli kojenci původně výlučně kojeni či dostávali formuli, nebyly posuzovány zdravotní nebo jiné přínosy kojení jako takového ani vliv na zdraví při zavádění příkrmu pouze po 6 měsících věku.