Abstrakt
Ve snaze zlepšit prevenci akutního koronárního syndromu je jednou z hlavních priorit kardiologie vývoj metod schopných identifikovat osoby s vysokým rizikem přítomnosti tzv. vulnerabilních plátů. Tyto pláty mají své typické morfologické charakteristiky, které je možné identifikovat in vivo pomocí zobrazovacích metod.
Cílem detekce těchto vulnerabilních plátů je identifikovat vyšší riziko vzniku akutního koronárního syndromu jak na úrovni pacienta, tak ve vztahu ke konkrétní koronární lézi. Autoři podávají přehled invazivních a neinvazivních zobrazovacích metod používaných v současné době v detekci vulnerabilních plátů a diskutují potenciální terapeutický přínos těchto nálezů.