Východiska: Česká republika patří v mezinárodním srovnání mezi zatíženější země v incidenci a mortalitě kolorektálního karcinomu. Důležitou součástí prevence je screeningový program, který je v ČR již dlouhodobě zaveden.
Pro zajištění vysoké kvality je nutný průběžný monitoring celého screeningového procesu. Cílem sdělení je vyhodnotit výkonnostní charakteristiky screeningu ve vztahu k možnému přínosu kolonické kapslové endoskopie.
Materiál a metody: K hodnocení byla využita data zdravotních pojišťoven a klinická data o provedených preventivních koloskopiích do roku 2018. Hodnoceny byly indikátory výkonnosti související s cíli sdělení (pozitivita testu na okultní krvácení do stolice (TOKS), pozitivní prediktivní hodnota TOKS a čekací doba na koloskopii po pozitivním testu).
Výsledky: Od roku 2014 došlo díky adresnému zvaní k výraznému navýšení počtu provedených preventivních koloskopií. Pozitivita TOKS dosahuje v posledních letech okolo 6-7 % a vzhledem k relativně nízké pozitivní prediktivní hodnotě TOKS pro adenomy (přibližně 40 %) byl zaznamenán nezanedbatelný podíl falešně pozitivních výsledků, což může indikovat nadbytečné koloskopie a nadměrně zatěžovat screeningová centra.
Současně došlo ke zřetelnému nárůstu čekací doby na následnou koloskopii po pozitivním výsledku testu. Závěr: Při hodnocení výkonnostních charakteristik provedených TOKS a následných koloskopií je patrný problém v relativně nízké pozitivní prediktivní hodnotě TOKS.
Potenciální příspěvek ke snížení zátěže center může představovat kolonická kapslová endoskopie, která by se mohla uplatňovat jako "filtrový" test u jedinců s pozitivním TOKS.