Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je imunopatologická neurodegenerativní nemoc, v jejíž patofyziologii byla až donedávna zdůrazňována klíčová úloha abnormálně polarizovaných subsetů Th1 a Th17 T lymfocytů. B lymfocytární systém nebyl v RS považován za podstatnou složku poškozujícího zánětu.
Nyní je experimentálně doloženo a potvrzeno výsledky klinických studií, že B lymfocyty jsou naopak velmi podstatnou součástí imunopatogeneze RS. B lymfocyty slouží jako vysoce efektivní buňky prezentující antigeny T lymfocytům.
V poškozujícím zánětu stimulují preferenčně abnormální polarizaci T lymfocytů. V CNS byly prokázány organizované lymfatické struktury, které vznikají klonální expanzí B lymfocytů stimulovanou dosud nepoznanými antigeny.
Po antigenní stimulaci B lymfocytů vyzrávají i lokálně ve strukturách CNS v plazmatické buňky, které tvoří autoprotilátky přímo se podílející na poškozování myelinových obalů neuronů. Je doložena cirkulace B lymfocytů mezi periferními sekundárními lymfatickými orgány a CNS.
Jejich pohyb je regulován gradienty chemokinů a sfingosin-fosfátu. Biologika, která cílí na molekulu CD20, specificky vyjádřenou na zralých B lymfocytech, prokázala vynikající účinnost v léčbě RS.
Výhodou této léčby je její dobrý bezpečnostní profil.