V monografii jsou diskutovány možnosti a limity inovace kurikula počáteční výuky chemie v České republice v době současné kurikulární reformy. Zaměřuje se na předmět chemie ve vzdělávacím obsahu a kontextu.
Výzkum byl realizován v rámci projektu OP VVV EU "Didaktika: Člověk a příroda A", č. MS2014 CZ.02.3.68 / 0.0 / 0.0 / 16_011 / 0000665.
Jako výchozí body byly použity zkušenosti členů týmu s chemickým vzděláváním a přípravou učitelů, jakož i analýza výsledků mezinárodního výzkumu TIMSS (2007) a současná zpráva České školní inspekce zaměřená na rozvoj vědecké gramotnosti na středních školách ve školním roce 2016/17. Metodika výzkumu byla založena na rozhovorech s učiteli chemie a výzkum byl zaměřen na jejich názory na kl íčová, kritická a částečně také dynamická místa kurikula počáteční výuky chemie v České republice (se zaměřením na první rok výuky chemie na základní škole).
Prostřednictvím rozhovorů se 40 učiteli chemie ze čtyř českých regionů byly získány informace o tom, co učitelé považují za kritická témata a za klíčová témata v obsahu výuky. Na základě analýzy nejčastěji jmenovaných kritických a klíčových míst počátečního chemického kurikula bylo vytvořeno 8 modulů pro zlepšení jejich výuky a k jejich vyhodnocení byl použit akční výzkum. Šlo o moduly: Názvosloví kyselin, Názvosloví solí, Oxidační číslo, Výpočty složení roztoků, Stavba atomu, Chemické reakce, Chemické rovnice a Výpočty z chemických rovnic, které slouží jako základ pro revizi a případnou změnu přípravy učitele a následné ověření ve výuce (podle formy konkrétního kurikula škol).
Ve spolupráci s učiteli chemie z praxe byly moduly průběžně upravovány podle získaných zkušeností tak, aby zahrnovaly optimální prezentaci, procvičování a hodnocení tématu. Kritičnost osmi vybraných témat přímo souvisí s intelektuální vyspělostí studentů, protože se jedná většinou o velmi abstraktní témata.
Proto je vhodná kombinace s příklady objektů a činností, se kterými se žáci setkávají nebo se mohou setkat jak ve škole, tak zejména v každodenním životě. Ukázalo se také, že žáci potřebují vyšší stupeň aktivace prostřednictvím laboratorních činností, vzdělávacích her a praxe.
Prezentované výsledky mají ambice výrazně přispět k inovaci obsahu počáteční výuky chemie na základní škole v České republice, protože hlavní důraz byl kladen na spolupráci výzkumných pracovníků s učiteli z praxe a budování takzvaného "společenství praxe".