Holandský malíř Piet Mondrian v experimentech s kubismem transformoval realitu do geometricky rytmizované plochy. Meditativní ponoření do podstaty malířského poselství jej vedlo k plošným strukturám "geometrické abstrakce".
Intenzitu výrazu nalezl ve střídmé struktuře kolmo se protínajících přímek na bílé ploše a do nich vložených barev červené, modré a žluté. Inspiroval nejen skupinu De Stijl, ale i architekturu a životní styl 20. století.