Renesanční sicilský malíř Antonello da Messina se v Neapoli v Colantonio's dílně setkal s malbami Jana van Eyck a působil pak v Messině. Vydal se lodí do Benátek, přijatý nizozemský iluzivní realismus uplatnil technikou olejomalby na deskových obrazech, především portrétech a mariánských a kristologických výjevech, které ovlivnily jak benátské, tak i celé italské malířství.
Za biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna zdobil Antonellův brilantní Sv. Šebastián od roku 1673 Arcibiskupský palác v Olomouci. Za arcibiskupa Rudolfa Habsburského byl prodán a dostal se do Drážďan, kde zůstal chloubou sbírky.