Abstrakt
Východisko a cíl: Regresivní změny přítomné v biopsii nulté hodiny mohou ovlivnit potransplantační funkci štěpu.Metody: V retrospektivní studii jsme semikvantitativně (0 až 3+) zhodnotili morfologické nálezy na cévách, glomerulech, tubulech a intersticiu a procento sklerotizovaných glomerulů v klínovité biopsii nulté hodiny u 42 "ideálních" dárců ledvin určených pro transplantaci u dětí. Výsledky: Změny arteriol glomerulárního hilu jsme nalezli u poloviny dárců.
Větší arteriální větve byly v normě u 3/4 dárců, u zbylé 1/4 byly změny rovnoměrně distribuovány mezi obě pohlaví. Pokročilá stenozující fibróza arteriálních větví byla výjimečná a vyskytla se jen u jednoho muže.
Významnou tubulární atrofii a intersticiální sklerózu jsme u žádného z dárců nenalezli, v mírném stupni však byly přítomny u 17 (40 %) dárců s rovnoměrnou distribucí mezi muži a ženami. U více než poloviny štěpů (58 %) nebyly nalezeny sklerotizované glomeruly.
V celé skupině 42 dárců činilo procento sklerotizovaných glomerulů 2,9 +- 3,5 % (medián 1,4), poněkud více u mužů než u žen a s přímým vztahem k věku.U 42 transplantovaných dětí (21 chlapců, ve věku 3-18 roků), jimž byla transplantována ledvina od ideálního dárce, jsme hledali vztahy mezi regresivními změnami v biopsii nulté hodiny a úrovní glomerulární filtrace (eGFR): a) při ukončení hospitalizace po transplantaci, b) za půl roku po transplantaci, c) po roce, d) p ři poslední kontrole (medián 2,5 roku po transplantaci). Průměrná eGFR byla ve všech časových obdobích vyšší u ledvin bez insudátů arteriol a s intaktními většími arteriemi.
Za nepřítomnosti tubulointersticiální regrese byla eGFR statisticky významně vyšší za 1/2 roku po transplantaci (p < 0,05) a při poslední kontrole (p < 0,001). Ve všech sledovaných intervalech byla eGFR nesignifikantně vyšší u pacientů, jimž byla transplantována ledvina bez sklerotizovaných glomerulů.Závěr: Tubulární atrofie a intersticiální skleróza v biopsii nulté hodiny se projevily ve snížené potransplantační funkci štěpu.