Studie představuje rozvíjenou metodiku digitálního profesního portfolia jako nástroj pedagogického plánování a reflexe ve výuce výtvarné výchovy v primární škole. Ukazuje n ěkteré z možností, které portfolio nabízí v oblasti reflexe a hodnocení ve výtvarné výchově s ohledem na rozvoj vizuální gramotnosti žáků.
Problematiku reflektivního portfolia teoreticky ukotvuje. Analyzuje rozsáhlý didaktický soubor více než 140 zaznamenaných lekcí výtvarné výchovy, který autorka vede od roku 2016.
Jedná se o metodologickou studii. V pedagogice je portfolio obecně nástrojem, využívaným pro svůj potenciál mapovat učení žáků.
Metakognitivní přístup k učení využívá souborů prací k rozvoji porozumění žáků vlastnímu myšlení a jeho procesům. V uměleckém provozu je autorské portfolio obvyklé.
Je intertextuální. Kombinuje obraz a text.
Ve školní výtvarné výchově není tato metoda k reflexi a hodnocení příliš využívaná. Shromažďování, výběr a řazení materiálů do souborů k dalšímu použití jsou reflektivními činnostmi.
Učitel v portfoliu dokumentuje v několika vrstvách: přípravy na výuku, uměleckého kontextu, souborů žákovských artefaktů, což mu umožní komplexní zpětnou vazbu i v delším časovém horizontu. Reflektuje v rovině subjektivní i intersubjektivní.