Abstrakt
V Česk é republice je ročně zjištěno několik set případů fyzického týrání dětí. Nejrizikovější skupinou jsou nejmladší děti.
Týrání se může projevit celou škálou nálezů. Některé nálezy však mají vysokou specificitu pro týrání, zvláště pokud jsou odhaleny u kojenců.
Mezi radiologická traumata s vysokou specificitou patří tzv. klasické metafyzární léze, zlomeniny žeber a poranění duodena. Vyšetřování týraných dětí je náročné, protože anamnéza bývá nespolehlivá, návštěva zdravotnického zařízení je odkládána, děti samy vzhledem k věku nemohou o podaném incidentu podat výpověď, a i při těžkém intrakraniálním nebo intraabdominálním poranění často zevní známky traumatu u dítěte zcela chybí.
Zobrazovací metody mohou pomoci při odhalení traumatických změn skeletu, mozku a intraabdominálních orgánů, časovém odhadu jejich vzniku i diferenciální diagnostice. Aby byla jejich výtěžnost nejvyšší, je nutné dodržovat standardizované postupy, které vychází z medicíny založené na důkazech.