Odštěpení vědy od filosofie v novověku vytvořilo bifurkaci, která je od té doby reflektována napříč obory. Základní kamenem této reflexe je vztah mezi vědeckým partikulárním pohledem na jedné a filosofickým celkovým pohledem na straně druhé. Článek je pokusem poukázat na to, že věda by neměla dlít ve své metodologické uzavřenosti, ale nechat se učit otevřenosti filosofií.
Filosofie by se recipročně měla přiučovat od vědy v rámci vzájemné komplementární spolupráce, protože obě se počínají otázkou, tedy mají stejný pramen.