Hemodialyzátory i hemodialyzační přístroje se od zavedení hemodialýzy do klinické praxe v polovině minulého století technicky velmi zdokonalily. To sice na jedné straně přispělo k výraznému zvýšení účinnosti a bezpečnosti dialýzy a komfortu obsluhy, na straně druhé ale tento stav může u pacienta i obsluhy vyvolávat pocity falešné jistoty, že vyspělá technika sama ošetří veškerá rizika a nežádoucí situace.
Tak tomu, bohužel, není. Z ryze technických příčin nebo v důsledku chyby obsluhy může stále dojít ke snížení kvality dialýzy (např. neúmyslným souproudým zapojením dialyzátoru) nebo přímo k ohro žení pacienta (např. únik krve z mimotělního obvodu do okolí, přílišná nebo příliš rychlá alkalizace pacienta). Článek přehledně probírá tyto nežádoucí situace a stavy a dává návody, jak se jim vyhnout, nebo jak alespoň co nejvíce potlačit jejich negativní dopady.